Web pro kouzelníka: případovka od zadání po pozice

Většina webů má jedno publikum. Tenhle má dvě a každé z nich chce něco jiného: rodič, který shání program na oslavu šestiletého syna, a personalistka, která hledá vystoupení na firemní večírek pro sto padesát lidí. Mají jiný rozpočet, jiné otázky a jiný slovník. Když se jim naservíruje jedna společná nabídka, oba v ní čtou převážně věci, které se jich netýkají.

Tohle je rozpis toho, jak jsem to řešil — od zadání přes stavbu webu až po čísla naměřená na hotovém výsledku.

Zadání: jeden web, dvě publika

David Kopecký je profesionální kouzelník. Vystupuje na dětských oslavách, ve školkách a školách — a ve stejném týdnu na firemních večírcích, plesech, svatbách a galavečerech. Jeho práce se tím nemění, ale člověk, který ji poptává, ano.

Z toho plynul hlavní požadavek: návštěvník si má hned na první obrazovce vybrat, do které skupiny patří, a dál vidět jen to, co se ho týká. Ne menu se sedmi položkami, ve kterém se musí přebírat.

Druhý požadavek byl, aby web nepůsobil jako obecná prezentace služeb. Aby z něj bylo poznat, že jde o kouzelníka, a ne o kohokoliv jiného, kdo nabízí zábavu na akce. Barvy zadal David, fotografie dodal ze svých vystoupení.

Rozcestník: dvě karty místo menu

Rozhodnutí padne na první obrazovce. Jsou na ní dvě velké hrací karty — D a K podle Davidových iniciál — a každá vede na jednu z obou cest. Písmena jsou spíš hříčka než návod; co která karta nabízí, je napsané pod nimi, včetně délky programu a toho, pro koho je.

Karta je u kouzelníka rekvizita, takže vizuální jazyk nese význam sám o sobě. Podstatnější ale je, co dělá s rozhodováním: místo sedmi položek v menu dostane návštěvník dvě možnosti a žádnou třetí. To je rozhodnutí, které se dá udělat za vteřinu, a po něm se web zužuje na jednu větev.

Pod kartami je ještě jeden detail, který se snadno přehlédne: tlačítka nejsou „Více informací“, ale Chci show pro děti a Chci show pro dospělé. Tlačítko pojmenované tím, co se po kliknutí stane, se mačká líp než tlačítko pojmenované tím, kam vede.

Jak je web poskládaný

Deset stránek, z toho pět jednotlivých programů. Poptávka samostatnou stránku nemá — je to sekce na konci úvodní stránky a všechny odkazy „Kontakt“ i tlačítko Poptat show vedou právě na ni.

Důvod pro pět samostatných stránek programů je přímočarý: každá z nich může ve vyhledávači odpovědět na jiný dotaz. Jedna dlouhá stránka má jeden titulek a pere se o všechny dotazy najednou. Tady má mikromagie vlastní adresu, vlastní titulek a vlastní popis — a ve výsledcích se ukáže přesně tomu, kdo hledal mikromagii.

Úvodní stránka sekci po sekci

Úvodka má sedm sekcí a jejich pořadí není kompozice, ale scénář. Odshora dolů: kdo jsem, proč mi věřit, co nabízím, co říkají ostatní, jak to vypadá, co vás nejspíš zajímá, a teprve nakonec poptávka.

1. Rozcestník

Popsaný výš. Jediná sekce, kde je vidět hlavička webu.

2. Čísla z praxe

Čísla jsou tu dřív než nabídka, a to je záměr. Člověk, který na web přišel z vyhledávání, nemá důvod věřit ničemu, co si o sobě kdokoliv napíše. Čísla z odehraných vystoupení jsou tvrzení, které se dá ověřit — a stojí před nabídkou, ne za ní.

3. Nabídka vystoupení

Rozcestník nahoře je nabídka, ne závora. Kdo kolem něj projel, najde tady totéž rozdělení ještě jednou, a tentokrát s konkrétními programy.

4. Reference

Recenze jsou tu celé, i s odkazem na zdroj. To je podstatnější než jejich počet: hodnocení, které se dá rozkliknout a ověřit u třetí strany, váží jinak než citát vysázený na webu, který si ho o sobě napsal sám.

5. Galerie

U kouzelníka prodává atmosféra, ne popis. Galerie je proto velká a fotky jsou skutečné — z Davidových vystoupení, ne z fotobanky. To je rozdíl, který publikum pozná, i když ho nepojmenuje.

6. Časté dotazy

Otázky typu „jaký je rozdíl mezi pódiovou show a mikromagií“ nebo „kdy zvolit velkou illusion show“ nejsou výplň. Jsou to přesně ty otázky, kvůli kterým by jinak člověk psal e-mail — a dokud na ně nedostane odpověď, poptávku neodešle.

7. Poptávka

Formulář je poslední. Kdo se k němu dočetl, má za sebou čísla, nabídku, recenze, fotky i odpovědi na časté otázky — a formulář je jediná věc, která na stránce zbývá.

Jak to vypadá na telefonu

Obvyklé řešení je dát karty pod sebe. Jenže tím vznikne první a druhá, a to už není volba mezi rovnocennými možnostmi — je to pořadí. Tady zůstaly vedle sebe, jen zmenšené, takže rozhodnutí vypadá na telefonu stejně jako na počítači.

Pět programů, pět adres

Každý z pěti programů má vlastní stránku, vlastní barvu a vlastní sekci, která se vrací k motivu karet. Odlišení a soudržnost zároveň: podstránky se od sebe poznají, ale pořád to je jeden web.

Na každé z nich je kromě popisu programu ještě průvodce výběrem — tedy odpověď na otázku, kterou si pořadatel klade, i když je zrovna na stránce illusion show: je tohle vůbec to, co na svoji akci chci? Rozcestník se tím vrací, jen o patro níž.

A tady je místo, kde se stavba webu potkává s vyhledáváním. Každá stránka programu má titulek napsaný na jeden konkrétní dotaz:

Žádný z těch titulků nepřesáhl 60 znaků, takže se ve výsledcích vyhledávání zobrazí celý. Popisy mají 95 až 143 znaků a vyplněné jsou všechny. To zní jako puntičkářství, ale je to jediné místo, kde si autor webu vybírá, jakou větou se jeho stránka představí — jinak si ji vyhledávač složí sám.

Pod kapotou

Technicky je to statický web: server posílá hotové stránky a při načtení se nic nedopočítává. Žádná databáze, žádný redakční systém, nic, co by se dalo rozbít aktualizací nebo co by se muselo záplatovat.

1. Obsah je v HTML, ne v JavaScriptu

   S vypnutým JavaScriptem je na úvodní stránce pořád kompletní obsah — nadpis první úrovně, osm nadpisů druhé, sedmdesát obrázků a přes jedenáct tisíc znaků textu. To je stav, ve kterém stránku dostane vyhledávač i člověk na pomalém připojení.

2. Formulář chrání Cloudflare Turnstile, a to jen tam, kde formulář je

   Poptávka je na osmi stránkách z deseti. Na zbylých dvou — O mně a Ochrana osobních údajů — se ochrana vůbec nenačte, takže si kvůli ní nikdo nestahuje nic navíc. Odesílá se přes PHPMailer.

3. Web nenastaví žádnou cookie

   Ani jednu, na žádné stránce, a prohlížeči nezůstane nic ani v lokálním úložišti. Proto web nepotřebuje souhlasovou lištu: není k čemu dávat souhlas.

Co ukázalo měření

Všechna čísla níž jsou naměřená na živém webu v říjnu 2026, vždy až druhým průchodem — první jen zahřeje cache, aby se neměřila síť místo webu.

Největší vykreslený obsah (LCP) podle stránky

Stránka	LCP
Úvodní	500 ms
Dospělí	364 ms
Zábavná magická show	360 ms
Svatební program	344 ms
Moderování	336 ms
Mikromagie	320 ms
Děti	288 ms
Illusion show	276 ms
O mně	272 ms
Ochrana osobních údajů	180 ms

Hranice, kterou Google považuje za dobrou, je 2500 ms. Nejpomalejší stránka tohohle webu je pod pětinou té hodnoty a nejrychlejší pod čtrnáctinou.

Nulový posun rozvržení napříč celým webem není náhoda a u webu postaveného na fotkách to není ani samozřejmost. Znamená to, že každý obrázek má dopředu známé rozměry a stránka si na něj nechá místo dřív, než dorazí — takže nic pod rukama neposkočí.

Strukturovaná data

Strukturovaná data jsou popis stránky pro stroje: říkají vyhledávači, co ta stránka vlastně je. Tady nejsou nasypaná všude stejná, ale podle typu stránky.

Alternativní texty

Tohle je číslo, které mě při měření zajímalo nejvíc, protože celý web stojí na fotografiích:

Prázdný alternativní text není nedostatek — u obrázku, který nic nesděluje, je to správná odpověď, protože odečítač obrazovky ho má přeskočit. Horší je chybějící atribut, protože ten odečítač přečte nahlas název souboru. Tady nechybí ani u jednoho ze 184 obrázků.

Jak si web stojí na Seznamu

Pozice jsou měřené k říjnu 2026 a je to stav k jednomu dni. Výchozí stav před přestavbou nikdo nezměřil a zpětně se získat nedá, protože Search Console drží data šestnáct měsíců a starší nedoplňuje — proto tu není srovnání „předtím a potom“, ale jen to, kde web stojí dnes.

Všimněte si, že ty dotazy sedí na titulky z tabulky o kus výš skoro jedna ku jedné. Stránka Zábavná magická show je první na dotaz „zábavná magická show“. Stránka Illusion show je druhá na „velká show na galavečer“. Každá stránka byla napsaná na jeden dotaz — a tohle je výsledek.

Dvě z těch čtyř pozic přitom stojí na dotazech, za kterými je skutečná objednávka: firemní akce a svatba jsou kategorie s největšími rozpočty a s nejdelším rozhodováním. Právě proto má smysl psát stránku na jeden dotaz, a ne jednu stránku na všechno.

Co si z toho odnést, i když neděláte web kouzelníkovi

Tři věci, které platí pro jakýkoliv web jednoho člověka s více publiky:

1. Rozdělte obsah, ne doménu

   Dva weby rozpůlí sílu jména a zdvojnásobí údržbu. Rozcestník na první obrazovce udělá totéž zadarmo — ale jen tehdy, když jsou publika dvě a člověk se do jednoho z nich zařadí sám.

2. Každé službě vlastní adresu

   Stránka, která má vlastní titulek a vlastní popis, může ve vyhledávači odpovědět na vlastní dotaz. Odstavec na společné stránce ne — a návštěvník pak přistane na rozcestníku a hledá, co chtěl.

3. Změřte to a uložte si to

   Rychlost, posun rozvržení, alternativní texty i pozice. Nejde o to mít hezká čísla při předání, ale mít s čím srovnávat za půl roku. Bez prvního měření je každé pozdější tvrzení o zlepšení jen dojem.