Co o tom skutečně víme
Nejcitovanější shrnutí výzkumu na tohle téma má Nielsen Norman Group. Jeho závěry se dost liší od toho, co se o tmavém režimu píše:
| Co se zkoumalo | Výsledek |
|---|---|
| Čtení u lidí s normálním zrakem | Světlý režim vede častěji k lepšímu výkonu. |
| Vliv velikosti písma | Čím menší písmo, tím větší výhoda světlého režimu. |
| Letmé čtení ve dne | Bez rozdílu. |
| Letmé čtení v noci | Mírně lépe světlý režim. |
| Únava očí | Žádný významný rozdíl mezi režimy. |
| Zakalená optická média (šedý zákal) | V tmavém režimu se čte rychleji. |
Takže: „tmavý režim je šetrnější k očím“ je tvrzení, pro které v tom přehledu podklad není. Na únavu očí vyšel rozdíl neprůkazně.
Jedna věc mluví pro tmavý režim a je potřeba ji uvést férově i s jejím omezením: studie z roku 2018 našla, že po hodině čtení ve světlém režimu se ztenčila cévnatka, což je změna spojovaná s krátkozrakostí, zatímco v tmavém režimu naopak zesílila. Měla ale sedm účastníků. To je zajímavý signál, ne důkaz.
Proč je tenhle web přesto tmavý
Doporučení z toho přehledu zní: nedělat tmavý režim výchozí pro širokou veřejnost a nabídnout ho jako volbu. Tenhle web to nedodržuje a nebudu předstírat, že ano.
Důvod je v tom, co je na něm obsahem. Portfolio ukazuje obrázky — fotky, grafiky, snímky webů. Na tmavém podkladu je nic neruší a oko jde rovnou na ně; na světlém soupeří s plochou kolem sebe. Není to argument o zdraví očí, je to argument o tom, co má být vidět.
Druhý důvod je upřímnější: moje fotky jsou nasvícené magentou a modrou a na kostěném papíře vypadají jako omyl. Web je postavený kolem nich.
Když už tmavý, tak pořádně
- Ne čistě bílá na čistě černé
Dá 21 : 1, což zní jako ideál a není. Příliš tvrdý rozdíl se na displeji rozpíjí a text působí, jako by zářil. Tenhle web má podklad
#121110a text#EDE9E1, dohromady 15,6 : 1. Pořád výrazně nad hranicí a čte se to klidněji. - Tenké řezy písma nefungují
Světlý text na tmavém podkladu opticky ztloustne. Řez, který je na bílé elegantní, je na černé rozmazaný. V tmavém režimu se obvykle sahá o stupeň níž, ne výš.
- Barvy se musí přeladit, ne převrátit
Značková barva, která drží na bílé, bývá na černé buď nečitelná, nebo křičí. Proto má tenhle web dvě verze akcentu — jednu pro světlé plochy, druhou pro tmavé. Není to stejná barva se sníženou průhledností; jsou to dvě různé hodnoty.
- Průhlednost je past
Bílá na 55 % vypadá v kódu nevinně. Na černé je pořád v pořádku, na barevném pruhu klesne pod hranici. Jediný způsob, jak to vědět, je změřit to na vykreslených pixelech — mně to na tomhle webu našlo chybu, kterou jsem denně viděl.
- Obrázky potřebují okraj
Fotka s tmavým pozadím splyne s plochou stránky. Pomůže jemná linka nebo zaoblený rám, aby bylo poznat, kde obrázek končí.
Jak vypadá kontrast na tomhle webu
Hodnoty nejsou odhad. Počítá je skript, který běží před každým buildem a při podkročení hranice build shodí.
| Dvojice | Poměr |
|---|---|
| Čistě bílá na čistě černé | |
| Hlavní text tohoto webu | |
| Fialový akcent | |
| Nejtlumenější text | |
| Hranice WCAG AA |
Tmavý web si vybírám, když je obsahem obrázek. Když je obsahem text, který někdo bude číst dvacet minut, dělám ho světlý — i když tmavý vypadá na ukázce líp. To je rozdíl mezi návrhem pro klienta a návrhem pro vlastní portfolio.
Marian Bendák
Technicky to není velká práce
Prohlížeč umí říct, co má návštěvník nastavené v systému, a stránka se podle toho přepne sama. Dvě věci se na to zapomínají:
- Nastavit barvu pro prohlížečovou lištu, jinak zůstane světlý pruh nad tmavou stránkou.
- Myslet na tisk. Tmavá stránka vytištěná tak, jak je, spolkne půl kazety. Tiskový styl se píše zvlášť a trvá to deset minut.
Když web nabízí přepínač, má si volbu pamatovat a výchozí stav má vycházet z nastavení systému — ne z toho, co se líbí designérovi.
Co s tím dál
Rozhodnutí mezi tmavým a světlým není otázka vkusu, ale toho, co je na stránce obsahem. Proberme to na konzultaci zdarma. Jak vypadají hotové weby, je v portfoliu; proč na tomhle webu padlo rozhodnutí pro tmavou, rozebírám v článku o jeho vzniku.

